Kolikrát jste někoho sledovali s úmyslem odhalit jeho záměry? teorie mysli Čtěte dále a dozvíte se více o této základní dovednosti pro společenský život, která má velký význam i pro přežití člověka.

‍ Co je to teorie mysli?

Teorie mysli (Theory of Mind, ToM) je schopnost chápat a předvídat chování na základě porozumění vlastním duševním stavům a duševním stavům jiných lidí. (záměry, emoce, touhy, přesvědčení).

V každé sociální interakci je nezbytné vědět nejen to, co druhý člověk říká, ale také proč to říká a jak to říká, abychom mohli předvídat jeho záměry a reakce na naše chování nebo jeho emocionální stav.

V osmdesátých letech 20. století se po zveřejnění výzkumu akademiků Wimmera a Pernera rozběhly bohaté studie o vývoji teorie mysli (ToM). Teorie mysli ) v dětství.

V dětství jsou děti egocentrické, nepřemýšlejí o duševních stavech druhých. Žádají jen to, co chtějí. Postupem času se schopnost přemýšlet o myšlenkách druhých rozvíjí a jsme schopni porozumět záměrům, myšlenkám, nadějím, obavám, přesvědčením a očekáváním druhých.

Test falešného přesvědčení

Z Wimmerovy a Pernerovy práce o teorii mysli v dětství se vyvinuly různé verze, které jsou známy jako tzv. test falešného přesvědčení (test, který zjišťuje, zda je dítě schopno předvídat chování osoby jednající na základě mylného přesvědčení).

Jedním z důkazů falešného přesvědčení je. Experiment "Sally a Anne Dítě má předpovědět, jak se hlavní hrdina příběhu zachová, přičemž se bere v úvahu jeho falešné přesvědčení, a ne jen fakta reality, která má k dispozici. Podívejme se na to:

Skupině dětí ve věku 4-9 let byl ukázán obrázek, na kterém má Sally košík a Anne krabici. Sally má míč, který má v košíku, a když Sally odejde a nechá v něm košík s míčem, Anne jí ho vezme a dá ho do své krabice. Když se vrátí, chce Sally svůj míč získat zpět. Otázka zní: kde ho bude hledat, v košíku nebo v krabici?

Pro vyřešit tento typ testu dítě musí:

• Pozastavit své vlastní poznání reality.
• Přijmout perspektivu druhého.
• Představení obsahu své mysli, tj. falešného přesvědčení vzhledem k realitě, aby správně předpověděli, jak se bude druhý chovat na základě svého vlastního falešného přesvědčení.

Metareprezentace

Mít ToM znamená provádět proces metareprezentace mentálních stavů. Lidské chování je řízené:

• Pro poznání skutečnosti.
• Prostřednictvím metakognitivního monitorování, které využívá rekurentní myšlení jako nástroj.

Rekurentní myšlení je myšlení, které zahrnuje metaprezentaci, tj. například reprezentaci mentální reprezentace:

• Myslím (věřím), že si myslíte.
• Myslím (věřím), že to chcete.
• Myslím (věřím), že cítíte.

Potřebujete psychologickou pomoc?

Chladná mysl a teplá mysl

V dětství je mentalizace usnadněna interakcí s dospělými. Mezi proměnné, které nejvíce přispívají k rozvoji této schopnosti, patří:

• Sdílená pozornost, tj. soustředění pozornosti na stejnou věc.
• Napodobování obličeje, které se týká napodobování výrazů obličeje.
• Předstírání hry mezi dospělým a dítětem.

Na stránkách teorie mysli (ToM) je založena na osobních kognitivních zdrojích a interpersonálních dovednostech, a proto může být u některých lidí rozvinutější než u jiných. V závislosti na případu může být tato schopnost využita k manipulativním účelům (např. k oklamání, jako v případě afektivního manipulátora), což se nazývá teorie chladné mysli, nebo k dosažení cílů sociálního blaha (např. k interpretaci pocitů a emocí), neboli teorie teplé mysli.

‍ K čemu slouží teorie mysli (ToM)?

Teorie mysli má zásadní význam v sociálních vztazích a interakcích, ale také v procesu přizpůsobování se prostředí. Například v oblasti komunikace nám umožňuje pochopit skutečné skryté záměry, které se skrývají za sdělením.

Empatie a schopnost číst detaily neverbální a paraverbální komunikace se podílejí na plném pochopení partnera.

Teorie mysli v dětství

U dětí je tato schopnost klíčová pro rozvoj flexibility potřebné pro zvládání různých situací. Předvídáním chování dospělé osoby si dítě vytváří očekávání pro sebe sama, a tak přizpůsobuje své chování předpovědím chování dospělé osoby.

Gesto dotazu

V komunikačních výměnách mezi dítětem/pečovatelem a pečovatelem ustupují od 6 měsíců věku obousměrné vztahy sekvencím definovaným jako triádní (dítě-pečovatel-objekt) a jazyk zpočátku plní imperativní nebo žádací funkci.

Dítě například ukáže na vzdálený předmět nebo střídavě upírá pohled na dítě a osobu, takže osoba se zase podívá na předmět, zvedne ho a podá dítěti. Jedná se o gesto žádosti.

Enunciativní gesto

V kojeneckém věku, mezi 11. a 14. měsícem, dochází k podstatné změně. Dítě nadále používá ukazovací gesto, ale dělá to také proto, aby upozornilo dospělého na něco zajímavého, pro potěšení sdílet s partnerem svůj zájem o nějaký prvek skutečnosti. Jedná se o tzv. enunciativní gesto.

Mění se jen účel gesta, které už neslouží jen k mechanickému působení na druhého, ale k ovlivnění jeho duševního stavu.

Nástroje pro hodnocení teorie mysli

Deficit ve vývoji teorie mysli nebo v některých případech narušené fungování se vyskytuje u různých psychopatologií a poruch chování:

• poruchy autistického spektra;
• schizofrenie;
• poruchy osobnosti.

Hodnocení vývoje teorie mysli se provádí pomocí řady testů:

• Úkol s falešnou vírou (Cílem tohoto testu je ověřit schopnost člověka předvídat duševní stav, a tedy i chování člověka, který jedná na základě falešného přesvědčení.)
• Oční test na základě pozorování pohledu.
• Úloha na vytváření sekvence obrázků v teorii mysli (Theory of Mind Picture Sequencing Task) Test je založen na 6 příbězích, z nichž každý se skládá ze 4 vinět, které je třeba seřadit podle jejich logického smyslu.